aneb když už Tě omrzela teplotní deka a chceš zkusit něco nového!

Možná už jsi o teplotní dece někdy slyšela a možná jsi ji už někdy i háčkovala. Možná ji háčkuješ právě teď!

Pokud o teplotní dece čteš poprvé, možná Tě zajímá, co to vlastně je?

Teplotní deka je celoroční projekt, který spočívá v každodenním háčkování v barvách podle teplot, respektive v zaznamenávání venkovních teplot pomocí vybraných barev.

Pro každou barvu si určíš teplotní rozsah. Třeba -20 až -10, -10 až 0, 0 až 10, 10 až 20, 20 až 30 a 30 a víc. Budeš mít tedy celkem šest barev, které budeš během roku používat, vždy na daný teplotní rozsah podle aktuální venkovní teploty.

Je jasné, že v zimě budeš používat víc ty barvy pro chladnější počasí a v létě naopak. Sic s měnícími se klimatickými podmínkami budou mezi jednotlivými dekami rozdíly, ale spíš ve výkyvech. Obecný trend deky bude ale velmi podobný.

Nebylo by fajn zkusit něco nového? Něco, co ještě nikdo pořádně nedělal?

Pojď místo počasí a venkovní teploty sledovat sebe samu. Otoč pozornost z venku dovnitř. Nauč se dívat se do svého nitra a poznat, jak se máš.

Principem náladové deky je po vzoru deky teplotní zaznamenávání každodenních nálad. Pokud nejsi zvyklá se pozorovat a zabývat emocemi, může být zpočátku těžké nacházet slova pro svoje rozpoložení, které budeš chtít zaznamenat. Z počátku možná budeš mít jenom tři barvy. Barvu pro smutek, radost a pro neutrální stav. A pak možná přidáš rozhněvanost. A časem třeba přibude nejistota, netečnost, strach, zmatek, štěstí, láska, laskavost nebo naopak frustrace nebo dokonce deprese.

Všechno je v pořádku a existuje ještě mnohem víc nálad a rozpoložení, které můžeš pozorovat. Potkávám se s rádoby vtípky „To kdybych háčkovala já, to bych měla jeden řádek několik barev.“ Nebo „To já bych měla každý den jinou barvu.“

Je jasné, že aktuální nálada se během dne několikrát změní. Hlavně u žen je to zcela přirozené. Všichni ale v ideálním stavu máme nějakou kapacitu pro udržení rovnováhy a tak nelítáme při každém impulsu nahoru a dolů. Chci tím říct, že každý den má nějaký náboj, nějakou nosnou náladu. Některé dny jsou zkrátka radostnější a jiné ne.

Náladová deka má smysl, když si všimneš, že se Ti nedaří najít rovnováhu. Když máš pocit, že jsi nějak příliš často dole. A když zjistíš, že je pro Tebe náročné psát si deník a že když si to nějakou dobu píšeš, tak to stejně v tom textu nevidíš. Prostě na první pohled nepoznáš ten trend.

Když si každý den uháčkuješ jednu řadu barvou, která bude odpovídat Tvému nosnému rozpoložení ten den, podíváš se za čas na svoje dílo a na první pohled uvidíš, jak na tom jsi. Někdy není snadné se na to takto podívat. Ale právě to může být odrazový můstek pro změnu.

Dokud nedokážeme v pravdě uvidět to, co zrovna žijeme a jak na tom jsme, nemůžeme se zkrátka posunout. Když nevíme, odkud jdeme, nezáleží na tom, že víme, kam jdeme. Prostě nevíme, kudy jít a jak dlouhá bude naše cesta, protože neznáme polohu startovní čáry.

Náladovou deku rozhodně nemusíš háčkovat každý den. Když nebudeš stíhat nebo nebudeš mít chuť, můžeš si jednoduše napsat do diáře k danému dni jeho barvu a doháčkuješ řady, až budeš mít lepší podmínky. Tady je potřeba hlavně laskavosti k sobě a žádný tlak.

Pár tipů k náladové dece:

1. když použiješ místo PDS nebo DS vzor mech nebo skoro mech, bude deka kratší a nebude jí takový kus. Ušetříš trochu materiálu i času, pokud chceš háčkovat i jiné věci, než jen náladovou deku.

2. nemusíš háčkovat deku velkou jako peřinu. Stačí i menší dečka nebo třeba šála, případně díly, ze kterých na konci sešiješ pončo. Zkrátka můžeš si zvolit i kratší délku řady, pokud deka není Tvůj hlavní projekt a jde Ti především o její vypovídající hodnotu.

3. můžeš háčkovat i náladového hada obdobně jako je teplotní had.

Náladovou deku děláš sama pro sebe, to jak k sobě budeš upřímná je jenom na Tobě.

Pokud na to ale nechceš být sama a chceš se přidat ke skupině žen, které už si náladovou deku háčkují a sdílí svoje pokroky a uvědomění, přidej se do skupiny Vědomé háčkování – ženský rukodělný kruh. V bezpečném a laskavém prostředí můžeš sdílet cokoli, co budeš potřebovat.

Já sama se už nějakou dobu učím vidět. Sebe i svoje děti. Rozhodně mateřství mi bez ptaní otevřelo oči. Když jsem na sobě začala pozorovat příznaky deprese a vyhoření, chtěla jsem to uvidět. Rozhodla jsem se, že před tím už nebudu zavírat oči a že chci vidět, jak na tom opravdu jsem. A moc mě zajímá, jak moje nálady ovlivňuje počasí, respektive jak to mám v zimě a jak v létě.

Háčkování je pro mě mnohem víc, než jenom rukodělná práce a nástroj k výrobě čepic. Háčkování je moje terapie. Je to pro mě nástroj, jak se udržet ve svém středu a jak se současně blíž dostat k sobě. Postupně, jemně a laskavě k sobě můžu rozjímat a nechat proudit svoji kreativní energii.  

Láká Tě udělat si náladovou deku?